Jedná se o jeden z nejznámějších hradů České republiky. Který to je? Ano, přesně tak – Hrad Karlštejn.
Jedná se o hrad, který se nachází ve Středočeském kraji, v okresu Beroun.
V tomto článku si nastíníme historii a jiné zajímavé informace před návštěvou této dobové perly.
Pojďme se na to tedy společně podívat.
Jak již vypovídá název, hrad byl založený Karlem IV.
Jedná se po poměrně skromnou stavbu s jednou věží. Jejím záměrem bylo místo pro ukládání a ochranu Korunovačních klenotů Svaté říše římské a relikvií (svatých ostatků).
Historické prameny říkají, že hrad byl slavnostně založený 10. června 1348, avšak jde o kroniky Václava Hájka z Libočan, který tento den nebyl v Čechách, tudíž se nejspíš nejedná o pravé datum. Jako další důkaz je přítomnost Arnošta z Pardubic, který měl být po boku císaře Karla IV., ale ani on nebyl v Čechách. Přímé datum založení se tedy nejspíš nedozvíme.
Založení většinou znamená historický počátek stavby. Tato hradební stavba probíhala až do roku 1365, ale vnitřní výzdoba až do roku 1367.
V 15. století, konkrétně na jeho počátku, sem byly přivezené české korunovační klenoty.
Tento příkaz nařídil pravděpodobně Karlův syn Václav IV.. Záznam však chybí. Ke korunovaci krále Zikmunda došlo v roce 1420. V tuto dobu byly klenoty převezeny z Karlštejna do Prahy. Po procesu byly opět navrácené na hrad Karlštejn.
Brzy na to vypukla husitská revoluce a klenoty se nechaly převézt do zahraničí pro jejich bezpečnost.
V průběhu revoluce odolal hrad Karlštejn obléhání husitskými vojsky, která Zikmund Korybutovič až do roku 1422. Až po zklidnění této historické epochy se na hrad nechaly klenoty opětovně přivézt králem Zikmundem. To se psal rok 1436 – české klenoty zde byly do začátku 17. století, říšské zůstaly v zahraničí.
Celá husitská revoluce změnila původní funkci hradu. Střežili se zde české korunovační klenoty, a k tomu zemský archiv. Později se k tomuto cennému seznamu přidaly opisy zemských desek (1541).
Jako dnes mají společnosti bezpečností prověrku, pojištění a různé předpisy, od roku 1500 se museli karlštejnští purkrabí zavázat životem a slibem, že budou střežit klenoty a korunu země tomu, kdo byl řádně zvoleným českým králem. Po každé korunovaci, která se konala v Praze, se klenoty převezly zpět na hrad Karlštejn.
Za správy Jáchyma Novohradského z Kolovrat (velmi trefné jméno podle mě) v 16. století došlo k renesanční přestavbě hradu.
Stavoské povstání opět na nějaký čas změnilo pravidla toho, kde se budou nacházet korunovační klenoty. Roku 1619 byl opět převezené na Pražský hrad. S pomalým vývojem vojenské techniky už nebyl hrad Karlštejn považovaný za bezpečné místo pro uchování tak hodnotných kousků české země. V roce 1625 zrušil tedy Ferdinand II. úřad karlštejnských purkrabí, protože pozbyl své funkce (ochrana klenotů především).
Hrad byl poté převedený pro užívání českými královnami. Císařovna Eleonora zastavila v roce 1626 hrad Karlštejn Janu Kavkovi z Říčan.
Na konci třicetileté války byl hrad bohužel dobyt švédskými vojsky – rok 1648. A poté byl hrad ve zchátralém stavu.
Až v roce 1755 darovala hrad Karlštejn sama Marie Terezie Ústavu šlechtičen v Praze, který hrad používal jako centrum hospodářské správy. Hrad i nadále chátral.
Na začátku 19. století navštívil hrad František I., který se rozhodl věnovat peníze na potřebnou opravu, která tedy proběhla v roce 1812.
Jde o spojení dvou něměckých slov – Karls a Stein. V překladu jde o Karlův kámen, či Karlův skalní hrad. Po nějaké době bylo přejato naše známé slovo Karlštejn.
Jméno je tedy odvozené od zakladatele Karla IV.
Vtipnou doložkou je chyba v historii, kdy se na nějakou dobu používalo i spojení Karlův Týn, což vzniklo překladem špatných slov (Karls a Tein, kdy se Tein překládá jako týn, či ohrazení).
Hrad Karlštejn dnes spadá pod katastrální území obce Budňany.
Tento středověký královský hrad je ve vlastnictví České republiky. Jeho správu zajišťuje Národní památkový ústav.
Od roku 1962 je vedený jako národní kulturní památka, kterou ročně navštíví kolem 200 tisíc lidí.
Už delší dobu si drží čtvrtou pozici v žebříčku nejvíce navštěvovaných českých památek.
Teď si něco sdělíme o dopravě k hradu, či místech v okolí, která stojí za návštěvu.
Pokud vlastníte automobil, je doprava jednodušší, než se zdá. Ze směru od města Prahy stačí jet přes rychlostní silnici na město Beroun, kde neminete sjezd k hradu (navigace je vždy dobrým přítelem).
Pro lidi bez této možnosti dopravy je tu dobrá a špatná zpráva zároveň. K hradu se dá dostat vlakem ze zastávek Hlavní nádraží, či Smíchovské nádraží. Zástavka se jmenuje také Karlštejn, ale po vystoupení vás čeká ještě delší procházka přímo k hradu. V uričté dny tam jezdí autobusová doprava, hlídejte si podle idos.cz, či jiných informačních webů na veřejnou dopravu.
Rychlá orientace v obsahu stránky
PMCstudio.cz
❤ by PMCstudio
| Cookie name | Active |
|---|
